Japonský název: 元祖柑 (Genshōkan), čteno „genšókan“
Tchajwanský název: 元宵柑 (Yuanxiao gan), čteno „jüan-siao-kan“, trochu zjednodušně to zní jako „jensókan“
SYNONYMA
– Nensho-Kan Hort. ex Tanaka (1927) — původní japonská transkripce
– Citrus nobilis Lour. var. genshokan Hayata (1919) — původní botanický popis z Tchaj-wanu
HISTORIE A PŮVOD
Původ na Tchaj-wanu:
Citrus genshokan je kultivar původem z Tchaj-wanu (Formosa), kde jej v roce 1919 popsal botanik Bunzō Hayata ze severní části ostrova jako varietu Citrus nobilis (Hayata, 1919). Tchajwanský název 元宵柑 (Yuanxiao gan, doslova mandarinka Svátku luceren) odkazuje na dobu dozrávání plodů, která vrcholí kolem 15. dne prvního lunárního měsíce (únor/březen) během tradiční oslavy Svátku luceren (元宵節, Yuanxiao Jie) (Taiwan Plants Information System, 2025).
Pod tchajwanským název je zachován v botanických sbírkách National Taiwan University, která uchovává dva herbářové vzorky (T00645, T00646). Přestože kultivar pochází z Tchaj-wanu, nepodařilo se nalézt doklady o jeho současném pěstování na ostrově — ani v komerční produkci, ani v tradičních zahradách. Zdá se, že byl na Tchaj-wanu vytlačen komerčně úspěšnějšími kultivary jako Ponkan, Tankan nebo Murcott.
Introdukce do Japonska a pěstování na ostrovech Amami:
Do Japonska byl kultivar zavezen v pozdním období Meiji–Taishō (konec 19. až počátek 20. století) pravděpodobně prostřednictvím tchaj-wanské zemědělské experimentální stanice. Tanaka tento taxon povýšil v roce 1927 na samostatný druh a označil jej jako Citrus genshokan Hort. ex Tanaka, přičemž použil japonskou transkripci 元祖柑 (Genshōkan, doslova prvotní/progenitor mandarinka) (Tanaka, 1946).
Průzkum provedený týmem profesora Yamamota v roce 2006 prokázal, že Citrus genshokan byl široce rozšířen na osmi ostrovech souostroví Amami v prefektuře Kagoshima (Yamamoto et al., 2006). Toto rozšíření naznačuje, že kultivar byl do Japonska introdukován již dávno před moderní dobou a naturalizoval se v subtropických podmínkách jižních japonských ostrovů. Vzorky sebrané během tohoto průzkumu byly přeneseny do citrusové kolekce Toso Orchard na experimentální farmě Zemědělské fakulty Univerzity v Kagošimě, kde jsou uchovávány pro výzkumné a konzervační účely (Yamamoto et al., 2022).
Genetická charakteristika:
Shimizu et al. (2016) zařazují genshōkan do skupiny s více než 90% podílem mandarinkové složky, spolu se Sunki, Cleopatra, Kishu a dalšími. To ho řadí mezi tzv. čisté kultivary mandarinek bez průkazné introgrese z pomela. Z cpDNA analýz vyplývá, že Citrus genshokan a Citrus leiocarpa (Kōji) sdílejí cpDNA Typ 6, což naznačuje příbuzný mateřský původ těchto dvou taxonů (Inafuku-Teramoto et al., 2013).
BOTANICKÝ POPIS
Podle Tanakovy monografie (1946) je strom Citrus genshokan středního vzrůstu s dobře strukturovanou korunou. V kolekci Toso Orchard dorůstá exemplář výšky přibližně 3–5 metrů.
Listy jsou malé až středně velké, úzce eliptického tvaru, s minimálními až středními křidélky na řapíku. Květy jsou bělavé, rostou jednotlivě nebo ve skupinách po 2–3.
Plody jsou středně velké, kulovitého až mírně zploštělého tvaru. Podle Tanakovy monografie (1946) dosahuje plod průměru přibližně 54 mm a výšky 44 mm, s hmotností v rozmezí 60–80 g. Charakteristickým znakem je výrazná prohlubeň na vrcholu plodu. Slupka je středně silná (přibližně 4,4 mm), s jemně granulovanou texturou — na povrchu jsou viditelné malé oleje, které vytváří jemně texturovaný vzhled. Barva plodu v plné zralosti je sytě oranžová. Dužnina je oranžová, středně šťavnatá. Počet segmentů v plodu je 10–11, počet semen přibližně 15 (Tanaka, 1946).
CHUŤ A POUŽITÍ
Podle Tanakovy monografie (1946) je chuť Citrus genshokan středně kyselá, osvěžující. Slupka je aromatická a obsahuje éterické oleje.
Doba dozrávání:
Doba dozrávání plodů se liší podle klimatických podmínek: V Japonsku podle Tanakovy monografie (1946) plody dozrávají v listopadu až prosinci. Na Tchaj-wanu, kde kultivar pravděpodobně vznikl, je doba dozrávání podstatně pozdější — podle tradičního názvu 元宵柑 (Yuanxiao gan, Svátku luceren) vrcholí zralost kolem 15. dne prvního lunárního měsíce, což odpovídá období únor–březen gregoriánského kalendáře. Tento rozdíl může odrážet odlišné klimatické podmínky mezi subtropickým Tchaj-wanem a mírnějšími oblastmi Japonska, nebo může naznačovat existenci různých forem kultivaru s odlišnou fenologií.
Tradiční použití:
Konzumace čerstvých plodů
Osvěžující vlastnosti — podobně jako u jiných kyselých mandarinek
ZACHOVÁNÍ A SOUČASNÝ STAV
Na Tchaj-wanu:
Přestože kultivar pochází z Tchaj-wanu a je zachován v herbářích National Taiwan University (vzorky T00645, T00646), nepodařilo se nalézt doklady o jeho současném pěstování na ostrově. Zdá se, že byl vytlačen komerčně úspěšnějšími kultivary. Současné pěstování Citrus genshokan na Taiwanu není v žádných dohledatelných zdrojích doloženo.
V Japonsku:
Citrus genshokan je aktivně zachován v citrusové kolekci Toso Orchard na experimentální farmě Zemědělské fakulty Univerzity v Kagošimě, která se věnuje zachování místních citrusových genetických zdrojů z regionu Kagoshima a okolních ostrovů (Yamamoto, 2006, 2022). Dnešní rozšíření na ostrovech Amami naznačuje, že kultivar byl kdysi šířeji pěstován než dnes, ale jeho současná popularita je již omezená. Nicméně stále se na ostrovech Amami vyskytuje.